Základní průvodce světem parfémů

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE SVĚTEM PARFÉMŮ

Základní informace, uvedené v této části, jsou určeny hlavně těm, kteří se chtějí začít lépe orientovat ve světě vůní a parfémů; za tímto účelem je v první řadě nutno uvést na pravou míru příliš mnoho rozšířených a nepodložených legend, které v této oblasti panují.

Až si přečtete níže uvedené čtyři tabulky, stanete se „skutečnými odborníky“ v oboru!
A pak už se budete moci pustit do zkoušení „vlastního“ složení vašeho osobního parfému, který tak bude jedinečný a neopakovatelný.

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, parfém může obsahovat různá množství aromatických látek a jeho nuance závisí vždy na typologii vonných složek, které byly zvoleny a smíchány s cílem vytvořit různé čichové pocity. Vůně rozdělujeme například na vůně ženské, mužské, teplé, suché, svěží, květinové, jantarové, dřevité, bylinné, orientální, ovocné, kafrové, citrusové, pižmové atd.
KATEGORIE PARFÉMU	AROMATICKÉ SLOŽKY*	ALKOHOL
Parfémový koncentrát/extrakt	15% / 40%	85% / 60%
Parfém	15% / 30%	85% / 70%
Parfémová voda (Parfém)	10% / 20%	90% / 80%
Toaletní voda (Eau de toilette)	5% / 15%	95% / 85%
Kolínská voda	4% / 12%	96% / 88%
(P.S.: orientační procentní množství, min./max)
Pozn.: „aromatickými složkami*“ je obecně myšlena směs rozpustná v tuku–více či méně složitá a v jakémkoli poměru–esenciálních olejů, 100% olejů, vonných látek, aromatických syntetických molekul nebo pouze jen jednoho prvku z tohoto výčtu. Všimněte si také, že alkohol není při přípravě parfému nosným médiem nebo nezbytným ředidlem: může být nahrazen např. rostlinným olejem (ve starověku parfémy existovaly v podstatě všechny pouze na olejové bázi v podobě mastí) a v neposlední řadě... klidně ho můžete vynechat!

Účinek parfému aplikovaného na kůži, je tradičně rozdělován do tří „identifikovatelných čichových fází“:

	Hlava parfému (také se jí říká *hlavní fáze*): je to první, co po aplikaci na kůži ucítíte. Tato fáze utváří váš první dojem a představuje rozhodující okamžik při koupi parfému. Je proto obecně intenzivnější než ostatní fáze a cítíte především aromatické prchavé složky (které mají tedy pomíjivý účinek). Z tohoto důvodu je vhodné testovat parfém na kůži několik hodin, abyste ucítili jeho skutečný základ a poznali všechny fáze rozvíjení vůně na vaší pokožce.
	Srdce parfému: začíná naplno vynikat po odeznění předchozí fáze „hlavy parfému“.
	Základ parfému: jedná se o konečnou vůni parfému. Tato fáze je určena aromatickými látkami, které prchají velmi pozvolna a jsou nejvíce stabilní (obvykle je to nejkvalitnější a nejdražší složka celého parfému).

P.S.: jsme přesvědčeni, že odpařování parfému po jeho aplikaci je nezadržitelný-a více či méně pomalý-destilační proces: postupně se oddělují a uvolňují jednotlivé složky parfému (a začneme je tedy vnímat), počínaje těmi prchavými, až po ty poslední, nejstabilnější složky.

A právě z těchto důvodů nemůže parfém ze své podstaty nikdy vonět pořád stejně.

MÝTUS O FIXÁTORU

Kdo neslyšel o tom, že dobrý parfém může působit dlouhou dobu, pouze pokud obsahuje dobrý „fixátor“?
Velmi populární legenda praví, že „fixace“ parfému umožní prodloužit jeho trvání a to pomocí tzv. „alchymického“ spojení prvků.
Pojďme se tedy na tuto věc, která představuje v parfumérském průmyslu téměř „mýtus“, podívat trochu podrobněji.

Takzvané „fixátory“, které se původně v parfumerii používaly, nebyly ničím jiným než přírodními feromony, získanými z aromatických látek živočišného původu, např. pižmo nebo cibet: jsou to přírodní sloučeniny s dlouhodobým účinkem, který vydrží i v nepříznivém počasí. Díky feromonům samec na svém území šíří silné sexuální signály, aby si je ohraničil vůči jiným samcům a zároveň přivábil samice svého druhu. Tyto dvě výhody tedy v minulosti parfuméři využívali: čistou smyslnost a dlouhé trvání (které bylo vždy synonymem kvality parfému). Lidský čich se tímto druhem vůní nechá snadno svést. Stále je tu však problém:feromony byly „vytvořeny“ zvířaty proto, aby byly nastříkány na skály, stromy, listy, ne avšak na lidskou pokožku. Ve starých „kapesníkových parfémech“ (stříkaných dokonce i na rukavice nebo šály) fungovaly tyto zvířecí „fixátory“ výborně, ale v moderních parfémových přípravcích určených na naši kůži již tak dobře nefungují. Například na krku nebo zápěstí vydrží mnohem kratší dobu než čistý přírodní esenciální olej Patchouli, Vetiver nebo YlangYlang.

Jak trefně poznamenal jeden velmi respektovaný „pracovník z oboru“ (Guy Robert, známý tvůrce pro Christiana Diora – doslovná citace): „...navzdory důkazům, mýtus fixátoru trvá až do současnosti, a výrobci parfémů jej náležitě podporují... nenávidím teorii o fixátorech, podle mě je stupidní...“ a pravděpodobně – přidáváme i my – tato teorie je udržována také proto, že přispívá k zachování té tajuplné a záhadné aury kolem parfumérského umění.

Za „fixátory“ se skoro vždy považují ty aromatické složky, které jsou ve své podstatě silné a trvalé. Bylo také zjištěno, že konkrétně některé přírodní oleje (jako např. olej z agarového dřeva, olej Benzoe, olej z vonné pryskyřice, dubového lišejníku, santalového dřeva, olej Vetiver atd.) mají skutečně fixační vlastnosti, zajisté slabé a ne zásadní, které ale zcela jistě nelze výlučně přičíst jejich vnitřnímu složení.

PÁR INFORMACÍ O PŘÍRODNÍM PŮVODU

Opravdu bychom nemohli ukončit tuto krátkou disertační práci o parfumerii bez úvahy nad „dilematem“ v pravém slova smyslu: kdo z vás, fanoušků výroby parfémů, se nikdy nezabýval otázkou, jestli je to pravda, že parfém s označením „vysoké kvality“ a „absolutně zdraví neškodný“ musí být nutně vyroben ze surovin výhradně přírodního původu?
Takže jednou provždy bychom vás chtěli přesvědčit o faktu, že přirovnání:
„PŘÍRODNÍ = PROSPĚŠNÝ“ nebo „PŘÍRODNÍ = NEŠKODNÝ“ nebo „PŘÍRODNÍ=KVALITNÍ“
jsou nesmyslná, ale velká část spotřebitelů jim bohužel stále věří. Pravděpodobně se jedná o výsledek stálé a klamné propagandy prováděné v posledních desetiletích.
Vzhledem k tomu, že mnoho lidí bere výše uvedené „rovnice“ jako samozřejmost –bez uvažování nebo jakýchkoli pochybností, stala se tato reklamní propaganda za pár let jakýmsi „sekulárním náboženstvím“: vyznávaným bez jakéhokoli opodstatnění. Ale nejedná se o nic jiného než reklamní fikci.

Pojďme uvažovat společně: i malé dítě by mělo vědět, že blesk, jedovatá houba nebo kousnutí jedovatého zvířete atd. mohou způsobit okamžitou smrt...i když jsou to všechny jevy výhradně „přírodní“! Takže, prosím, přestaňte věřit na Ježíška!

U parfumerie je třeba zdůraznit, pro ty, kteří to ještě neví, že i zcela čisté a přírodní esenciální oleje (například pelyňkový, rákosový, saturejkový, hořčičný atd.) mohou být při použití bez jejich dobré znalosti opravdu škodlivé. Naopak desítky a desítky aromatických molekul, které jsou syntetického původu, jsou, kromě opravdu zajímavých vonných vlastností, pro lidské zdraví zcela neškodné (stačí si uvědomit, že moderní parfumerie by bez nich ani neexistovala!). Ale to není vše. Další věc, kterou nesmíme opomenout je vlastní koncentrace: velmi mnoho látek (ať už přírodního či umělého původu), které se řadí mezi toxické nebo velmi dráždivé, mohou být při vhodné koncentraci a ve spojení s dalšími složkami naprosto neškodné.

NEexistuje tedy žádná hraniční linie v emocionálních kategoriích rozdělených na přírodní/biologické/umělé/syntetické, která by oddělovala „dobré" od „špatného". V tomto oboru (a nejen v něm) je určení hranice mezi „dobrým" nebo „špatným" výhradně záležitostí, kterou je třeba přenechat profesionálům, kteří jsou řádně vyškoleni a disponují potřebnými laboratorními přístroji.

Abychom opravdu nic neopomenuli, ujasněme si také, že:

•	Všechny aromatické látky mohou být považovány za nekvalitní nebo velmi kvalitní nezávisle na jejich povaze nebo původu.
•	Jakákoli složka, která je určena k přímému kontaktu s naší pokožkou- dokonce i když je certifikována jako nezávadná a schválena normou IFRA- může teoreticky stejně vyvolat alergickou reakci (podráždění, přecitlivělost atd.) na základě atypických individuálních alergií.